V minulém století byly látkové plenky hitem a nejlepším způsobem, jak zvládat „nehody“ dětí, dokud nebyly ve 40. letech vymyšleny plenky na jedno použití. Igelitový přebal přes hadrové plenky byl však vynalezen ještě dříve! Skutečné jednorázové plenky byly v té době ovšem považovány za luxusní záležitost a rozhodně si je nemohl dovolit každý. Jako starodávné pleny se používaly zvířecí kůže, mech, ložní prádlo, listy a podobně. Například děti v tropických oblastech plenky neznaly vůbec, protože byly úplně nahé.

V Evropě se plenková historie začíná psát až od konce 19. století, kdy se začaly používat speciální plenkové kalhotky, šité nebo pletené. Děti dědily celou výbavu včetně plenek v širokém příbuzenstvu, což platilo i pro bohaté rodiny. V prvním měsíci života bylo miminko zabalené do čepičky, košilky, plenky a povijanu, což bylo původně označení pro velmi pracné a velmi pevné zavinutí novorozence do pruhu plátna, později se význam slova omezil na látkový nebo háčkovaný pás, jímž se stahovala peřinka kolem miminka. Starší kojenci byli oblečeni pouze do čepečku, košilky a plenky. Právě kvůli složité technologii povijanu děti nebyly příliš často koupány ani přebalovány. Proti tomu protestovali duchovní, lékaři i porodní báby. Doporučovali, aby rodiče nenechávali své děti v nečistých plenách a předešli tak zdravotním komplikacím. Postupem času se (až na nejchudší rodiny) stala každodenní koupel a pravidelné přebalovaní a omývání miminka pravidlem. Používaly se i zásypy, jejichž podstatnou složkou byly sušené výtrusy plavuně, působící mimo jiné blahodárně při kožních zánětech. Od počátku 20. století doporučovali lékaři místo zásypů mandlový olej nebo lanolin.

První zmínka o jednorázové plence pochází od Pauli Strǒm ze Švédska v roce 1942. První jednorázové plenky měly vnitřek z mnoha vrstev kapesníkového papíru a byly schopny udržet 100 ml tekutiny, což je asi 1 močení. Po roce 1960 se začala jako absorpční jádro používat celulóza a jednorázové plenky se staly více populární u bohatších rodin, které si je mohly dovolit.

Postupem času jednorázové plenky předstihly v prodeji látkové plenky, způsobily tak uzavření mnohých plenkových služeb a získaly si stálou oblibu pro svoje pohodlí a relativně malý objem zadečku dítěte. V roce 2004 se jen v USA prodalo asi 18 miliard kusů jednorázových plen. Největší boom zažily jednorázové pleny v 80. a 90. letech minulého století, v současné době ale slaví látkové plenky comeback a stále více rodičů přichází především moderním plenkovým systémům na chuť.
Zdroj: http://www.eplenka.cz/historie-latkovani/