Dobrý den, rád bych jsem napsal můj příběh a to proto že by mohl někomu pomoci.

Když mi bylo 19let, byl jsem ve čtvtém ročníku SPŠ a najednou jako blesk z čistého nebe jsem o jedné vyučovací hodině začal nutně potřebovat močit, byl to pro mě uplně nový pocit, protože jsem cítil že moč nějak nemůžu zadržet, že musím urgentně na wc. Problém přetrvával celý den a následně další půlrok až do období maturity. Připadal jsem si opravdu trapně když se mě spolužáci ptali proč pořád chodím na záchod a já se vymlouval na problém s ledvinami a přitom se studeným potem na zádech vůbec nevěděl co mi vlastně je.

Jelikož  jsem se hodně bál navštívit lékaře, tak jsem asi jako většina lidí co nemají sklony běhat s rýmou do nemocnice (berte s nadsázkou) zkusil samoléčbu. Podotýkám že jsem o tomto problému vůbec nevěděl a po hledání na internetu jsem došel jen k závěrům jakou jsou močové či choroby či problém s reprodukčními orgány a prostatou, po kompletním protudování jsem všechny vyloučil a to i z důvodu mého věku. Tak jsem zkusil pouze urologický čaj jestli se problém nějak zmírní ale vůbec nic se nezměnilo.Takže jsem s tímto problémem, "psychicky vyčerpán",došel až k maturitě. Pozn.: Moč jsem dokázal udržet i několik desítek minut a nikdy se mi nestalo že bych se pomočil, jen jsem se nemohl soustředit na nic jiného a to v období studia není zrovna plus.

Tak a po maturitě, když jsem byl asi zhruba měsíc doma, nastal klíčoví okamžik. Abych vymezil dobu kdy se to stalo: v období po oslavě úspěšně zvládnuté maturity (+alkoholové opojení) až do začátku následujícího týdne, kdy jsem si uvědomil že vlastně problém zmizel ale jakmile jsem na to začal myslet, na to že mám problém s močením, se problém vrátil! A od toho se odvíjela řada po sobě následujících změn v životním stylu. A to protože jsme zjistil že u mě je to jen psychhický problém a když na to přestanu myslet a tím pádem se nestresovat a stresové situace řeším s klidnou hlavou a žádné problémy s močením jako bych nikdy neměl. Vlastně všechno co se týká stresu ten problém nastartuje během několika málo minut. A tuto spojitost potvrzuji na 100%.Nikde jinde zádrhel není.

Po tomto poznatku jsem postupně během jednoho roku změnil životní styl a to: změna jídelníčku(pouze vynecháním bílého pečiva, smažených a příliš mastných jídel a každý den ovoce +zelenina)  tudíž to moc velká změna pro mě nebyla, porce zůstávají stejné, úplně jsem vynechal kouření a konzumace alkoholu už ne několikrát do měsíce ale pouze na oslavách a plesech a podobně, prostě žádné víkedny s kamarádem pokecat v krčmě od otoho jsou čaje a kafe :) a když alkohol tak víno nebo plzeňské pivo.Několikrát do týdne jakoukoliv pohybovou aktivitu i jen procházku ale pokud je nálada a počasí, nic nelámat přez koleno a kyž to nejde tak trochu posilování doma. A jako každodení doplněk jsem zvolil multivitamíny Centrum i když nedávno jsem četl článek a prospěšnosti těchto doplňků se závěrem: vyhazování peněz, přesto se cítím po nich lépe i pocitově. Tak jako další jsem se dostal k perfektnímu zamšstnání které mě baví a ani jeden jedinný den netrávim ve stresu a jako poslední jsem po pauze po rozchodu s bývalou přítelkyní našel nejlepší holku jakou jsem vůbec mohl a na kterou se vždycky těším a při pomyšlení na ní většinou všechny napjaté situace v běžném životě dostávají na volnosti.

Závěrem bych chtěl jenom napsat, že jsem se řídil ve zdravém těle zdravý duch a stres je metla lidstva (jeho zdraví). Tímto příspěvkem jsem stručně popsal asi tak 1,5roku zpět můj život a nyní je mi 21 a můj problém je z 98% pryč, objeví se opravdu jen ve stresové situaci ale jen když není kudy kam, protože tyto situace jsem ze svého života z většiny eliminoval, a když se objeví tak pomyslím na to že už je vlastně zvládnutý a dál to neřeším a nemyslím na to že mi bude znepříjemňovat život prostě se na chvilku objeví a zase odezní třeba do 15minut. Napsal jsem zde můj příběh a ne všeobecný návod na léčbu identického problému. Takže ocením jakékoliv komenty, či dotazy i případně odborné posouzení.