Volná poševní páska představuje v současné době standardní operační léčbu stresové inkontinence moči. Patofyziologickým podkladem stresové inkontinence moči je morfologická změna prezentující se hypermobilitou močové trubice a oblasti uretrovezikální junkce či deficitem vnitřního sfinkteru uretry (intrinsic sphincter deficiency – ISD). Cílem předoperačního vyšetření by tedy mělo být potvrzení některého z mechanismů a zejména vyloučení jiné patologie – zejména poruchy vyprazdňování močového měchýře.

V minulých desetiletích patřila urodynamická studie neodmyslitelně do každého vyšetřovacího algoritmu u inkontinence moči. Byli jsme vedeni snahou o maximální možnou objektivizaci stavu v močových cestách před zahájením jakékoli intervence. Dospěli jsme ke stavu, kdy urodynamická studie před každou urogynekologickou intervencí nezbytně zahrnovala plnicí cystometrii – vyšetření cílené k monitoraci tlakových poměrů v močovém měchýři při nárůstu jeho objemu –; profilometrii – záznam tlakového profilu po celé délce uretry – a uroflowmetrii – zhodnocení průběhu mikce.

V posledních letech však role urodynamiky počala poněkud ustupovat do pozadí. Hlavním důvodem je patrně nedostatečná senzitivita – např. nepřítomnost detruzorové hyperaktivity (detrusor overactivity) na cystometrickém záznamu ještě zdaleka neznamená vyloučení hyperaktivního močového měchýře. Ani specificita není zdaleka ideální – většina patologicky vypadajících uroflowmetrických křivek není dozajista na vrub subvezikální obstrukce, nýbrž jen důsledkem zkreslení, které vychází z obavy „močit na vyšetřovně“.

Mnohé studie nám ukazují, že většinu potřebných informací, které může poskytnout urodynamika, nám rovněž může nabídnout kvalitně odebraná anamnéza, fyzikální vyšetření a neinvazivní zobrazení pomocí ultrazvuku. Studie popírající nutnost urodynamiky před zahájením intervence otevřely trvající debatu na toto téma. Podle naprosté většiny doporučení a standardů odborných společností již urodynamická studie není nezbytná k zahájení konzervativní terapie (včetně farmakologické) syndromu hyperaktivního močového měchýře (OAB); pouze neúspěch obvyklé léčby v období několika týdnů až mála měsíců indikuje nutnost dalších vyšetření, zahrnujících např. i urodynamickou studii.

V oblasti stresové inkontinence je však situace jiná. Někteří autoři na urodynamické studii před jakoukoli invazivní procedurou (zahrnující i volnou poševní pásku – TVT) trvají, avšak současný trend patrně spíše směřuje, i v této oblasti, k omezení nutnosti zařadit urodynamickou studii do algoritmu vyšetření. Nezpochybnitelná však zůstává role urodynamiky u nejasných či komplikovaných případů, u pacientek již předoperovaných – podstupujících několikátou invazivní proceduru k léčbě stresové inkontinence moči. Avšak u primooperací jednoznačné čisté stresové inkontinence moči, kde není suspekce na jinou patologii, se jeví povinnost urodynamiky jako snadno zpochybnitelná.

Komentáře

Přidat nový komentář Hledat

Napsat komentář

Jméno: E-mail:  Nezasílat upozorněníZasílat upozornění Web: Název: Úpravy:         -barva-světlemodráčernámodrárůžovášedázelenásvětlezelenáhnědátmavěmodráolivováfialováčervenástříbrnázelenomodrábílážlutá -velikost-drobnémaléstřednívelkéobrovské     Prosím, vložte kód, který je na obrázku.

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."