Léčba syndromu hyperaktivního močového měchýře (OAB) je v naprosté většině konzervativní – tj. zahrnuje neinvazivní, nechirurgické postupy. Dominantní je úprava životní stylu včetně úpravy pitného režimu a farmakoterapie. Farmakologická léčba je ve své většině představována anticholinergiky (parasympatolytiky – léky tlumícími činnost parasympatického systému).

Z invazivních modalit připadá v léčbě hyperaktivního močového měchýře v úvahu klasicky zejména cystodistenze (roztažení močového měchýře) a augmentace (zvětšení) močového měchýře. V poslední době jsou tyto klasické modality doplněny novým léčebným postupem, a sice aplikací botulotoxinu do stěny močového měchýře.
Hned v úvodu je třeba jednoznačně upozornit, že veškeré zmíněné invazivní léčebné postupy nepředstavují nikdy první volbu léčby, má-li k nim být přistoupeno, je třeba konstatovat neúspěch konzervativních léčebných postupů. Navíc takovéto invazivní praktiky jistě patří do rukou jen velmi omezené skupiny odborníků (povětšinou urologů) specializujících se na tuto problematiku.

Vezmeme-li postupně v úvahu jednotlivé zmíněné postupy, patrně v dnešní době začneme aplikací botulotoxinu, která je navržena na základě myorelaxačního účinku tohoto známého, tzv. „klobásového jedu“, produkovaného bakterií Clostridium botulinum. Této myorelaxace (uvolnění svalů) využijeme při endoskopickém (cystoskopickém) dopravení jedu do stěny močového měchýře, a tedy do oblasti detruzoru močového měchýře, a tím vyvoláme jeho relaxaci, což objektivně způsobuje relaxaci celé stěny močového měchýře, která se projevuje i subjektivní úlevou pacienta od příznaků hyperaktivního močového měchýře (urgence – imperativní nucení na močení, zvýšená frekvence močení, noční močení a i urgentní únik moči následující po urgenci). Aplikace botulotoxinu se jeví jako slibná léčebná modalita pro případy zvláště refrakterního (na konzervativní léčbu nereagujícího) hyperaktivního měchýře a tím často nahrazuje klasický postup, který byl představován cystodistenzí (distenzí močového měchýře).

Cystodistenze byla původně navržena Helmsteinem jako postup zařazený v léčbě zhoubného bujení močového měchýře, kdy podstatou léčby bylo omezení krevního průtoku stěnou močového měchýře a tím indukce hypoxie a nekrózy ve zhoubném nádoru. V hyperaktivním močovém měchýři nachází tento postup místo rovněž svým mechanickým tlakovým efektem na stěnu močového měchýře. Někteří autoři pozorovali velmi dobrý efekt obdobných (často i opakovaných) distenzí močového měchýře na subjektivní i objektivní parametry. Nicméně tento postup představuje již jednoznačnou invazi – vesměs vyžaduje celkovou anestezii a přináší i svá rizika včetně rizika ruptury stěny močového měchýře. Někteří praktikující prováděli dilataci náplní s obsahem účinné látky relaxující detruzor (některého z parasympatolytik).

Poslední ze zmíněných chirurgických modalit je jistě tou nejvíce invazivní, představující již extrémní „ultimum refugium“ u člověka, jehož stav je jinak nekontrolovatelný a jehož močový měchýř již zcela pozbyl své determinace coby nízkotlaký rezervoár moči – tito pacienti vykazují zcela minimální nefunkční kapacitu močového měchýře. Metoda spočívá v augmentační plastice močového měchýře, tedy jakémsi jeho zvětšení a někdy i praktickém nahrazení pomocí nově vybudovaného rezervoáru, jehož základem typicky bývá autologní (vlastní) střevo pacienta. Jedná se o mimořádně rozsáhlý a náročný chirurgický zásah a jako takový představuje opravdové poslední nouzové řešení.

Komentáře

Přidat nový komentář Hledat

Napsat komentář

Jméno: E-mail:  Nezasílat upozorněníZasílat upozornění Web: Název: Úpravy:         -barva-světlemodráčernámodrárůžovášedázelenásvětlezelenáhnědátmavěmodráolivováfialováčervenástříbrnázelenomodrábílážlutá -velikost-drobnémaléstřednívelkéobrovské     Prosím, vložte kód, který je na obrázku.

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."