|
Napsal uživatel MUDr. Oldřich Šottner
|
|
Čtvrtek, 06 Srpen 2009 09:16 |
|
 K moderní definici ženské močové inkontinence moči musíme ještě přizvat soudobou definici hyperaktivního močového měchýře (overactive bladder – OAB), která nezahrnuje jen pacientky tzv. „vlhké“ (tj. trpící mimo jiné urgentním únikem moči), ale i pacientky tzv. „suché“ (tj. pacientky, které urgentní únik moči nevykazují, avšak jsou sužovány patologickým imperativním nucením na močení – urgencí, která bývá doplněna frekvencí a nykturií. Ve světle těchto definic nám již desítky procent ženské populace trpících inkontinencí moči nebudou připadat tak megalomanské.
Tradičně bývala stresová inkontinence moči označována za nejvíce prevalentní formu ženské močové inkontinence; v minulosti definovaná urgentní inkontinence moči pak byla popisována u podstatně nižšího počtu žen. Namísto urgentní inkontinence moči však v současnosti definujeme spíše syndrom hyperaktivního močového měchýře, který podle soudobých pozorování nestojí v pozadí stresové inkontinence moči, právě naopak – hyperaktivní močový měchýř postihuje až jednu pětinu populace a ani svým vlivem na kvalitu života (QoL) rozhodně za stresovou inkontinencí moči nezaostává. Ostatní typy uretrální (reflexní, paradoxní) a extrauretrální (vrozené malformace - vrozené vývojové úchylky od tvaru, píštěle, …) inkontinence moči u žen jsou sice pro své nositelky velmi závažné, avšak z hlediska populačního stojí jednoznačně v pozadí dvou prvně zmíněných forem. Závěrem je potřeba se ještě zmínit o tzv. smíšené inkontinenci moči, která představuje kombinaci stresové inkontinence a hyperaktivního močového měchýře u jedné pacientky – tato forma v praxi představuje velmi častý klinický obraz.
|
Lékařský blog