Močová inkontinence, tedy neschopnost udržet moč, je častým problémem mužů i žen. Jeho výskyt stoupá s věkem a představuje pro postižené problém zdravotní, ale i hygienický a společenský. Dva nejčastější typy inkontinence jsou stresová inkontinence, kdy k úniku dochází se zvýšeným napětím břišního svalstva, tedy při kašli, smíchu, později i při chůzi, nebo dokonce permanentně, a urgentní inkontinence. Urgentní inkontinence představuje vystupňované příznaky hyperaktivního močového měchýře – tedy časté nebo urgentní (nebo obojí) nucení na moč, kdy pacient nestačí dojít na WC a dojde k nežádoucímu úniku moče. Někdy může hrát roli i snížená pohyblivost, kdy hyperaktivita měchýře není zase tak velká, aby jinak zdravý jedinec nestihl na toaletu dojít, ale nestihne to tehdy, pokud v důsledku stavu po úrazu, nemoci páteře, kloubů, nervů nebo jiných není schopen dorazit na onu místnost včas.

Obě varianty se léčí nácvikem, rehabilitací, stresová inkontinence pak dále operací a urgentní medikamenty. Přesto bohužel existuje významná skupina pacientů, u které uvedené způsoby léčby selhaly nebo nejsou možné, například z důvodu vysokého věku, přidružených onemocnění, nesnášenlivosti léků a podobně. Pro tuto skupinu pacientů přicházejí do úvahy různé pomůcky pro inkontinenci: vložky, pleny, plenkové kalhoty.

Na trhu je jich nepřeberný sortiment co do velikosti, tvaru a různých vylepšení. Současné pomůcky jsou vyráběny z moderních materiálů, které mají vysokou sací schopnost a pojmou značné množství tekutiny při poměrně decentním objemu. Péči je možno doplnit různými pěnami a jinými čisticími prostředky, které pomáhají chránit kůži před drážděním močí. Na pomůcky může lékař vystavit poukaz. Pojišťovna stanoví počet vložek na měsíc, které hradí. Poukaz může vystavit i praktický lékař, často k tomu však vyžaduje vyjádření odborníka – urologa.

Pro kontrolu pojišťovny je potřeba stanovit stupeň inkontinence 1–3. Jinak toto hodnocení ve stupních nemá až tak zásadní význam, ale pojišťovna podle něj určuje, kolik vložek uhradí. Zjednodušeně se dá říci, že stupeň 1 je občasný únik moči, např. při kašli, stupeň 3 je trvalý únik. Můžeme se setkat s tvrzením praktika, že vložky předepsat nemůže. Má i nemá pravdu. Může mít totiž vyčerpaný limit pomůcek, který smí všem svým pacientům za kvartál předepsat. Co je nad limit, to mu strhne pojišťovna z plateb.

Při výběru pomůcek je nejvhodnější navštívit prodejnu zdravotnických potřeb, prohlédnout si katalog nebo ještě lépe vzorky těch výrobků, které jsou v prodejně k dispozici, zjistit kód pojišťovny vybraného výrobku a na ten pak požadovat poukaz u lékaře. Lékař často nemůže vědět, které z mnoha značek jsou momentálně v prodeji, jak přesně vypadají a jaká jsou jejich kódová označení nutná pro vypsání poukazu.

V praxi se nezřídka setkávám s pacientkami, které žádají potvrzení, že mají tu nejtěžší inkontinenci, aby dostaly co nejvíce vložek zdarma. Zároveň by však rády potvrzení, že žádnou inkontinenci nemají. To zase kvůli lázním. Z lázeňské léčby, např. u poruch pohybového aparátu, kdy se často cvičí v bazénu, bývají vyřazováni pacienti s únikem moče. To je ovšem ošemetná záležitost a je potřeba rozvážit, které potvrzení má pro nás přednost.

Komentáře

Přidat nový komentář Hledat

Napsat komentář

Jméno: E-mail:  Nezasílat upozorněníZasílat upozornění Web: Název: Úpravy:         -barva-světlemodráčernámodrárůžovášedázelenásvětlezelenáhnědátmavěmodráolivováfialováčervenástříbrnázelenomodrábílážlutá -velikost-drobnémaléstřednívelkéobrovské     Prosím, vložte kód, který je na obrázku.

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."