Často se pacienti dotazují, jaké jiné možnosti léčby jejich problému s hyperaktivním měchýřem existují, pokud jim nepomohlo cvičení ani léky, nebo když léky nesnášejí, jestli je možná také chirurgická – operační – léčba. Ano, taková léčba možná je, ale neprovádí se běžně. Je vyhrazena pouze pro pacienty s velmi závažnými obtížemi, které je v životě podstatně omezují, a tam, kde jiné metody léčby selhaly. Jedná se o léčbu poměrně drastickou s významnými komplikacemi a s významnými omezeními v dalším životě. Určitě není vhodná pro pacienty s mírnými nebo středními obtížemi. Je indikována pouze u pacientů, jejichž kvalita života je tak podstatně omezena problémy s hyperaktivním měchýřem, že výsledek i přes dále uvedená negativa budou považovat za přínos.

Jednou z možností je odstranění svaloviny močového měchýře, případně rozřezání této svaloviny na pruhy. Močový měchýř tím ztratí část svých funkcí – jedná se o svalový orgán, který se umí aktivně vyprazdňovat. Po operaci z něj zbude jen jakýsi vak jímající moč, kterou pak bude pacient schopen vypudit často jen zčásti. Zbytek nebo někdy celý obsah je pak nutno vypouštět cévkou. Podobný problém se týká i řady dalších operací, které byly pro tyto pacienty navrženy.

To jsou takzvané augmentační cystoplastiky (tedy česky zvětšovací plastiky močového měchýře). Jsou vhodné tam, kde je kapacita močového měchýře malá a velké napětí jeho svaloviny způsobuje trvale nadměrný tlak v močovém měchýři. Pak je možné měchýř rozříznout a všít do něj záplatu, nejčastěji z tenkého střeva. Na některé části tenkého střeva se vybere úsek v délce asi 20 cm a střevo se na obou stranách přeruší tak, aby se neporušila cévní výživa. Oba konce střeva se opět sešijí, takové drobné zkrácení obvykle trávení nijak zvláště nevadí. Vytnutý úsek střeva se podélně rozřízne, opět tak, aby nedošlo k poškození vyživujících cév. Z trubicovitého střeva tak vznikne plochá záplata na cévní stopce a ta se všije do měchýře. Je možné použít i tlusté střevo nebo kus žaludku.

Dále je možné odstranit celý měchýř s ponecháním pouze jeho hrdla – tedy trojúhelníku, kde se setkávají ústí močovodů a močové trubice. Na hrdlo se našije jakýsi vak, připravený opět buď z úseku tenkého či tlustého střeva, nebo ze žaludku. Podobné techniky jsou používány při operacích, kdy je odstraněn močový měchýř pro rakovinu. Při těch se ale ponechává jen močová trubice nebo ani ta ne. Vak ušitý nejčastěji z tenkého střeva se našije na močovou trubici a zavedou se do něho močovody. Případně se vytvoří ústí v pupíku, které se vyprazdňuje cévkou.

Dále je možné napojit močovody na předem upravené tlusté střevo. Nemocný pak vyměšuje moč spolu se stolicí – v podobě trvale průjmovité stolice. Jednodušší možnost představuje napojení močovodů na úsek tenkého střeva, které se vyvede na kůži, kde ústí do sběrného sáčku.

Ke komplikacím patří hlavně potíže s vyprazdňováním u náhrad měchýře – nutnost cévkování – a dále to, že střevní sliznice produkuje hlen, ze kterého se mohou tvořit močové kameny. Tam, kde je nutno použít delší střevní segment – např. více než 50 cm –, může dojít k potížím např. při vstřebávání některých vitamínů. Střevní sliznice může částečně moč zpětně vstřebávat a tím způsobit poruchu vnitřního prostředí. Pokud se použije žaludek, netvoří se hlen a nevstřebává se moč, ale zase dochází ke ztrátám žaludeční kyseliny, opět s možnými důsledky pro vnitřní prostředí. Posledním typem operace je operace páteře, kdy se přeruší některé nervy zásobující měchýř a případně se voperuje elektrostimulátor močového měchýře.

Žádná z uvedených operací se neprovádí příliš často a většinou jsou dostupné pouze na těch největších, většinou univerzitních urologických klinikách. Implantace stimulátorů se provádí ještě vzácněji.

Operační léčba hyperaktivního měchýře představuje určitě prospěch pro tu nejvíce postiženou skupinu pacientů. Nezbytná je jejich předchozí podrobná informovanost o všech nevýhodách této léčby. Čtenář jistě chápe, že pokud jeho potíže jsou na úrovni občasného urgentního nucení, občasného nočního vstávání, případně úniku moče, a cvičení nepomohlo, léky také ne, je to samozřejmě nepříjemné, ale takzvaně se s tím dá žít, uvedené operace pro něho nepředstavují atraktivní alternativu. Zkoušejí se různé nové techniky, ty jsou zatím pouze experimentální. Nejvíce se v poslední době hovoří o injekcích botulotoxinu, známého z estetické chirurgie, pod sliznici močového měchýře. Efekt je stejně jako v estetice dočasný, zatím se zkoumá nejvhodnější způsob provedení tohoto zákroku a jeho případná rizika.

Komentáře

Přidat nový komentář Hledat

Napsat komentář

Jméno: E-mail:  Nezasílat upozorněníZasílat upozornění Web: Název: Úpravy:         -barva-světlemodráčernámodrárůžovášedázelenásvětlezelenáhnědátmavěmodráolivováfialováčervenástříbrnázelenomodrábílážlutá -velikost-drobnémaléstřednívelkéobrovské     Prosím, vložte kód, který je na obrázku.

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."